VVP Mimoň
Opuštěné vojenské prostory a jejich biodiverzita
Alternativní název: Alternativní název
Rozloha: Rozloha
Rozloha: > 500 ha
Vojenské využití: Vojenské využití
Vojenské využití: VVP
Statut ochrany: Statut ochrany
Statut ochrany: národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka, přírodní rezervace, evropsky významná lokalita, CHKO, ptačí oblast
Ochranářské zásahy: Ochranářské zásahy
Ochranářské zásahy: jiné, vyřezávání dřevin, pastva, seč
Názvy chráněných území: Názvy chráněných území
Názvy chráněných území - jména: NPR - Břehyně-Pecopala; NPP - Jestřebské slatiny; PR - Ralsko; PR - Hradčanské rybníky; PP - Vranovské skály; PP - Široký kámen; PP - Stohánek; PP - rašeliniště Černého rybníka; PP - Meandry Ploučnice u Mimoně; PP - Jelení vrchy; PP - Divadlo; PP - Děvín a Ostrý; EVL - Ralsko; EVL - Jestřebsko-Dokesko; EVL - Horní Ploučnice; PO - Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady; CHKO - Kokořínsko-Máchův kraj
Rok opuštění: Rok opuštění
Rok opuštění - rok: 1991
popis: Co do vojenské historie má území pestrou minulost. Okolí Ralska k výcviku vojáků využívala již Rakousko-uherská armáda. Za druhé světové války zde na písčinách cvičil wehrmacht jednotky Afrika Korps. O vojenském prostoru, ale můžeme mluvit teprve od roku 1946, kdy na 140 km2 vznikl vojenský výcvikový tábor u Bezdězu. Vojenský prostor prošel postupným zvětšováním a přejmenováváním, až v roce 1952 byl VVT již s rozlohou 250km2 přejmenován na vojenský výcvikový prostor (VVP) Mimoň s vojenským újezdem Ralsko. Laická veřejnost se mylně domnívá, že ve VVP probíhá výcvik vždy v celém vojenském prostoru. Tak tomu ale nebylo, VVP nebylo jedno velké cvičiště, ale zahrnovalo několik typů cvičišť obklopených zemědělsky či lesnicky využívanou krajinou, byť se specifickým režimem a spravovaných Vojenským újezdem. Krom výše zmíněné skutečnosti, že výcvik probíhal ve VVP jen na vybraných místech, se tato území vyznačovaly i tím, že zpravidla neměla stálé posádky, ale vojenské jednotky sem byly vyváděny jen společná cvičení. Právě po invazi se situace změnila a sovětská Střední skupina vojsk zde měla umístěnu celou řadu posádek – na jednom místě zde bylo nejvíce okupačních vojáků a techniky u nás. Po odchodu okupantů rozhodla vláda ČSFR v roce 1991 o zrušení VVP. V mimoňském území je matrix mezi cvičišti a střelnicemi tvořen převážně kulturními bory. I když i zde nalezneme mnoho zajímavých lokalit, biologicky nejcennější partie jsou oblasti, které sloužily přímo pro výcvik. Umístění těchto míst se během historie mírně měnilo, stejně jako typ vojenské činnosti, lze ale říci, že v době opuštění armádou, patřila mezi nejhodnotnější lokality součinnostní střelnice Židlov, střelnice Hvězdov, pěchotní střelnice Kuřívody, letiště Hradčany a samozřejmě tanková střelnice Vrchbělá. S odchodem sovětských vojsk, skončil i vojenský výcvik. Státní správa byla z takto rozlehlých ploch bezradná, území poměrně dlouho zůstalo ležet ladem a téměř všechna místa začala zarůstat. V centrálních partiích výcvikových ploch se jednalo o postupné zapojování trávníků a nálet křovin, v okrajových či méně využívaných částech pak z náletu stihl často dorůst les. Časem se ale do těchto míst vrátil člověk, v okolí Židlova vznikla obora, u Hvězdova rozsáhlá bažantnice. Samozřejmě velké části byly zničeny novými nápady, jako jsou solární elekrárny (okolí Kuřivod) či zalesňování (např. u Jezové). I když zůstává zachován zajímavý krajinný ráz tohoto místa, umocněný atraktivním výhledem na Bezděz, velmi rychle mizí jeho biologická hodnota. Posledním recentním rozsáhlým refugiem se pro řadu organismů stala tanková střelnice Vrchbělá, která ale neschopností a nezájmem kompetentních orgánů ochrany přírody prakticky zanikla. Část byla zničena zábavním parkem, zbytek zarůstá – péče o tato místa je lokální a konzervativní. Velká část nejcennějších druhů zde proto již vymřela.
www: https://vojenske-prostory.beleco.cz/vvp-mimon/