Bezděz

Hrady, zamky - Castles, chateaus

Popis: "Král hradů. Takovou přezdívku dostal od návštěvníků. A že jich jeho branami prošlo dost a dost. V roce 2005 více než 60 000 a v roce 2006 ještě více. Není divu, vždyť Máchův kraj nabízí kromě výše zmíněného hradu ještě mnohem více lákadel. Bezděz je opředen mnoha tajemstvími. Říká se, že zde mniši ukryli poklad. Tuto pověst si vyposlechl i Bedřich Smetana, který na její námět vytvořil operu Tajemství. Další legenda vypráví příběh o tajemné chodbě. Tou měla utíkat do vesnice Kunhuta se synem Václavem, pro které se stal hrad nedobrovolným vězením. Mnoho lidí jezdí na Bezděz za inspirací. Tak jako to kdysi dělával Mácha. Snad návštěvníci doufají, že když budou kráčet v jeho stopách, získají štěstí a slávu jaké se dostalo jemu. Mimochodem, slavný Máj vznikl také ve zdejším kraji. Mácha k tomuto místu neodmyslitelně patří, na hradě má památku ve formě památeční desky a v nedalekých Doksech dokonce najdete jeho muzeum. Čas od času se na hradě čtou jeho básně. Bezděz patří k nejzajímavějším hradům v Česku. Jako jeden z mála se dochoval v původní, čisté podobě. Neprošel přestavbou na romantické letní sídlo ani nebyl zbořen jako jiné neméně slavné hrady. I proto se na něm zachovala vzácná raně gotická hradní kaple a křížová cesta, kterou lemuje mnoho kapliček. Z věže Bezdězu, která měří 34 metrů, je nádherný výhled do kraje. Pokud je jasno, je z ní možné spatřit Ještěd, České středohoří či Lužické hory. Založení hradu Přesné datum založení hradu není známo, snad to bylo někdy mezi lety 1265 – 1278. Jisté však je, že jej nechal postavit Přemysl Otakar II., který také založil stejnojmenné město v podhradí. Bezděz byl postaven jako pevnost a reprezentativní sídlo krále, tudíž zde nenajdeme žádné hospodářské budovy. Jelikož se povedlo hrad dokončit v relativně krátkém čase, představuje jednotný sloh, a to vyspělou rannou gotiku. Nedobrovolné vězení Přemysl Otakar se ze svého nádherného hradu neradoval dlouho. Roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Ironií osudu se stal Bezděz nedobrovolným vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna, sedmiletého Václava, budoucího krále. Oba tajně na hrad přesunul v únoru roku 1279 poručník Ota Braniborský. Královně se podařilo zanedlouho pomocí lsti z hradu uprchnout. Mladý Václav však zůstal na hradě nadále vězněn. Teprve roku 1283 navrátil věznitel budoucího panovníka vlasti. Ovšem nechal si za to vyplatit královské výkupné v podobě 15 000 hřiven stříbra a několika hradů. Karel IV. a Velký rybník Václav II. usedl na trůn a snad i kvůli zlým vzpomínkám na hrad a jeho vězení zastavil Bezděz Hynkovi Berkovi z Dubé. On a posléze jeho syn měli hrad v držení až do roku 1348. Právě v tento rok se rozhodl český král a římský císař Karel IV., že je třeba posílit centrální moc. K tomu mělo dopomoci vykoupení všech zastavených královských statků. Aby předešel dalšímu rozptylování majetku, ustanovil, že už nikdy nesmí být Bezděz (ani další významné hrady) zastavovány. Karel IV. si hrad velice oblíbil a mnohokráte zde pobýval. Také dal osobně pokyn k založení Velkého rybníka (dnes Máchovo jezero). Neustále v zástavním držení Královo ustanovení o nezastavitelnosti Bezdězu a dalších hradů nebylo respektováno dlouho. Již v roce 1398, dvacet let po Karlově smrti, dal jeho syn Václav IV. hrad do zástavy svému bratranci Prokopovi. To se ale velice nelíbilo bratru Václava – Zikmundovi. Ten lstí vylákal Prokopa, zajal ho, a poté se násilím zmocnil hradu. Ovšem dlouho se z něco neradoval. Na počátku husitských válek ho totiž zastavil Janovi z Michalovic. Bezděz se už nikdy nedostal zpět do správy panovníka. Přišla doba husitských válek, ve kterých roku 1468 padl poslední z rodu Michaloviců. Bezděz se tak dostal na desetiletí do zástavního držení mnoha význačných osobností, mezi které patřili např. Tovačovstí z Cimburka či nejvyšší purkrabí Jan z Janovic, za jehož držení se v okolí velice rozšířilo rybníkářství. Klášter Bezděz poprvé dobyt Roku 1588 se rozhodl Rudolf II. zástavu zrušit a hrad natrvalo odprodat. Do svého vlastnictví jej za 22 000 kop grošů získal Jan z Vantemberka. Po jeho smrti získal Bezděz sňatkem s vdovou po Janovi, Václav Berka z Dubé a z Lipé. Ten ovšem o hrad přišel, protože byl nucen po prohrané bělohorské bitvě utéci společně s králem Friedrichem z Čech. Následně byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti a ke ztrátě všeho majetku. Právě v těchto těžkých časech, kdy byl hrad prakticky bez majitele, byl poprvé dobyt. V jeho zdech hledali útočiště poddaní z okolních vesnic, kteří se báli nájezdů žoldnéřů Maxmiliána Bavorského. Hrad je však neochránil, po krátkém obléhání nezkušení vesničané podlehli najatým žoldnéřům. Ti pak hrad vyplenili a zapálili. Berkova zabavená panství získal v roce 1622 Albrecht z Valdštejna. Ten se rozhodl i přes značné poškození hrad Bezděz přebudovat na moderní pevnost. Ta měla chránit jeho knížectví před nájezdy nezávislých držav. Najal si stavitele, kteří začali s přípravnými pracemi. Jejich pozůstatkem jsou dodnes patrné bastiony na severní hradební zdi a na východním okraji hradu. Než se stihly úpravy dokončit, povolal Albrecht na hrad augustiniány, aby zde zbudovali klášter. Bezděz klášterem Albrecht z Valdštejna se tedy rozhodl, že se z Bezdězu stane klášter. Po bitvě u Desavy nechal založit v kapli oltář sv. Marka, u kterého se měla každou sobotu na počest vítězství sloužit mše. Dále se pak v den svátku sv. Marka měla na Bezděz každoročně vydat procesí. Někdy kolem roku 1633 začal Valdštejn plánovat založení kláštera ke cti Panny Marie Monserratské. Úctu k Panně Marii v té době šířil po Evropě Benedikt Pennaloso de Mondragone, který přicestoval k vídeňskému dvoru se třemi kopiemi starobylé monserratské sošky. Valdštejn s Pennalosou projednal stavbu bezdězského kláštera. Ten souhlasil, odstěhoval se na hrad a brzy se započalo s navážením materiálu. Samotnou stavbu však v únoru 1634 přerušilo Valdštejnovo zavraždění a následná konfiskace celého jeho majetku. Pennalosa se stal roku 1635 opatem obnoveného emauzského kláštera v Praze. Císař Ferdinand mu Bezděz daroval a nechal mu volnou ruku pro vybudování již dlouho zamýšleného kláštera. Jenže do stavby opět zasáhla vyšší moc. Nastala třicetiletá válka, a tak po sedm let pobýval na hradě pouze jeden poustevník. Roku 1642 se hradu zmocnili Švédové, kteří z něho uskutečňovali ničivé nájezdy po okolí. Před svým odchodem Bezděz znovu vyplenili a vypálili. Se skutečnou stavbou kláštera se započalo až v 60. letech 17. století. V purkrabském paláci byl zřízen velký a malý refektář a podkrovní patro bylo přestaveno na pokoje řeholníků. Hradní kaple byla nově zasvěcena Panně Marii a v roce 1666 byla na Bezděz převezena z Emauz třetí kopie Panny Monserratské. Zpočátku byli na hradě pouze dva řeholníci, ale pověst o zázračné bezdězské Panně Marii se rychle roznesla po okolí a na hrad přicházelo stále více poutníků. Počet návštěvníků bezdězských mší neustále narůstal. Například v roce 1740 se 2 900 mší zúčastnilo více než 40 000 poutníků. Mnozí z nich přinášeli dary, za které řeholníci postupně pořídili pět oltářů v kapli, varhany, zvony, zvonici a také budku pro prodej občerstvení. Přichází rok 1778 a s ním pruská armáda, která hrad zpustošila a předurčila konec i klášteru. Ten byl s mnoha dalšími roku 1785 zrušen Josefem II. Část klášterního vybavení bylo převezeno do Emauz, část do okolních kostelů. Soška Panny Marie Monserratské byla přenesena do Doks, kde se nachází dodnes."

Adresa: Státní hrad Bezděz 472 01 DOKSY

Web: http://www.hrad-bezdez.cz/

E-mail: [email protected]

Telefon: 723 774 904

Comments

Hrady, zamky - Castles, chateaus was created by Free Custom Map Builder that powers thousands of custom online maps.

Want to build own custom map for your business or community? Try Mapotic's custom map maker and create customizable or branded maps in minutes. Leverage filters, custom categories, crowdsourcing and SEO. Create a free custom map.